_DSC7627.jpg
Počasí se tu vnímá "velmi intenzivně". Ono tu většinou žádné není, tedy alespoň ne takové, že by jeden den bylo hezky a další ošklivě. Většinou se jedná o následující scénář: 10 minut hustě prší (takový drobný hustý déšť, jako když si stoupnete těsně vedle velkého vodopádu proti větru), potom začne dalších 10 minut lít ještě víc (jste přímo pod vodopádem) a posledních 10 minut svítí slunce, které vykouzlí duhu a modrá obloha dává vědět o své existenci. To se pořád dokola opakuje v případné obměně se sněhem.

Přírodní krásy, to je ten magnet, který (kromě toho nádherného počasí) přitahuje turisty. Nabývám dojmu, že vodopády se tu nějak jmenují až od určité pro mě zcela gigantické velikosti. Těch bezejmenných ale přesto pro nás velkých a nádherných tu je spousta. Ostatně velikost přírodních útvarů tu má proti středoevropským měřítkům zcela jiné dimenze. Proměnlivé toky ledovcových řek, hory, skály, ledovce, vodopády, to vše je nádhera. Na vlastní oči člověk vidí, že příroda je mocná a člověk malý.

Cesta islandským vnitrozemím mě zavádí do Hveravelliru. Je to nádherné místo, kde člověk vnímá „dech země“. Je to aktivní dynamická krajina, jejíž krásu umocňuje islandské počasí, ta kombinace mraků, slunce, deště, duhy a sněžení. Po celodenním putování nechávám nejdříve spočinout tělo v termální koupeli. Je to absolutní pohoda. Drama rychle se měnícího světla spolu s párou četných horkých pramenů a bublajících jezírek v těsné blízkosti ve mně postupně budí fantazii, kterou nelze ukojit jinak, než pohledem do hledáčku fotoaparátu. Takovou modř jsem ještě nikdy neviděl. Hodnou chvíli jen tak nečinně stojím a nechávám na sebe působit genius loci toho místa. Světlo se neustále mění a s ním i odstíny té scenérie. Pořizuji několik záběrů. Je to magický pohled. Takhle se rodí země.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one