Můj nejdelší let letadlem až do 11. října 2004 trval 5 hodin. Bylo to na ostrov, kde je největší hora Španělska, a bylo to s leteckou společností, která zvolila příliš mnoho sedaček ve svém letadle, než abych se tam mohl pohodlně uvelebit. Přežil jsem to zejména zásluhou zajímavých výhledů z okénka a také několika skleniček poměrně skvělé whisky. Cesta letadlem z Prahy do Newarku trvá něco přes devět hodin. Veškerá místa u okénka již byla obsazena.

Příjemná slečna mi při odbavení zavazadel na Ruzyni nabízí alternativu letět přes Londýn a 200 EUR k tomu. Dnes už se království a královská dcera za ženu nedávají, takže jsem dal přednost jistotě, že mé kufry, zatím co já poletím na Londýn a Newark, nebudou v městě na Temži přesměrovány např. na Ulánbátar. Oželel jsem 200 peněz a nechal se zapsat na přímý spoj.

Na ploše stály dva stroje národního dopravce, jeden do New Yorku, druhý do Newarku. Trefuji se do toho správného. Uvnitř v duchu počítám, kolik whisky budu muset vypít za devět hodin cesty. Naštěstí sedím v uličce.

Pilotovi se daří zdvihnout letadlo podstatně těžší než vzduch i s mými kufry na první pokus. Je to chlapík. Doufám, že to nevzdá ani při přistání.

První whisky piji nad Německem, Benelux abstinuji, abych hned nad Spojeným královstvím otestoval další dvě. Sedadla se zdají být pohodlnější. Takto oslavuji postupně přelet nad jižním cípem Islandu, Grónska, vstup do teritoriálních vzdušných mas Kanady a posléze Spojených států amerických. Kupodivu vše na účet letecké společnosti. Chválím.

Soused má americký pas a hovoří česky. Létá do Čech pětkrát ročně. V Čechách má řítelkyni, ve Státech má ex manželku. Rozvíjí se mnou hovor na téma perspektiva sňatku s přítelkyní. Po enté whisce hovořím jako mediálně známý doktor sexuolog. Po enté whisce člověk necítí turbulence. Po enté whisce se člověk prochází po letadle jako po korzu v Monte Carlu, hledaje bezúspěšně volnou toaletu. V letadle je při devítihodinovém letu hodně cestujících, kteří mají rádi procházky po korzu.

Před přistáním pečlivě vyplňuji imigrační formulář. Z cvičných důvodů to dělám třikrát. Pilot se zručně vyhýbá mrakodrapům na Manhattanu a hladce přistává na letišti v Newarku. Kufry jsou v hojném počtu na kolotoči včetně těch mých, sláva.

Ještě není vyhráno. Imigrační úředník vypadá dost zarputile, plným chřípím saje vůni
skotské. Zahlcuji ho několika formuláři a vízem, poslušně kladu ukazovák pravé ruky (to je ta, kde je palec na levé straně, mumlám si) na snímač otisků prstů. Ještě jeden zarputilý pohled, razítko do pasu a jsem na území USA.
10110025.jpg
10110029.jpg
DSC_0005.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one