1. den

Noční cesta žlutým autobusem z Prahy na letiště v Mnichově trvala 5 hodin. Káva, spánkové mdloby, v autobuse příšerné vedro. Odbavení po šesté hodině ranní je bez jakékoliv fronty. Po pár minutách kontrolou palubních vstupenek zjišťujeme, že máme odletět za ¾ hodiny do Las Palmas na Gran Canaria. Rychlý úprk zpět k odbavovací přepážce a následná intervence na poslední chvíli zastavují nalodění našich kufrů do připraveného letadla a na podruhé jsme již odbaveni správně. Následují další spánkové mdloby v tranzitu letiště. Po pseudo spánku přichází vhod kvasnicové pivo a procházka prostory letiště.

Modrý Boeing 737 společnosti TUI je přistaven, odlétáme s příznivými větry. Cesta je dlouhá, ale vzorně nás krmí a napájejí. Na závěr cca 5 hodinového letu si vychutnáváme nádherný oblet ostrova Tenerife ze západní a jižní strany. Dole jsou pasátové mraky, nad nimi centrální kaldera s dominantou sopky Pico de Teide. Po přistání a odbavení (naše zavazadla kupodivu po mnichovském zaváhání dorazila) vystojíme za tři čtvrtě hodiny dolíky před zastoupením Hertz. Nakonec dostáváme klíčky od Toyoty Yaris s totálně prázdnou nádrží. Bereme plnou nádrž. Benzín je v tuto dobu asi o 20% levnější než u nás doma. Nedělním večerním provozem si razíme cestu po dálnici do Puerto de la Cruz. GPS nás neomylně navádí k hotelu. Následuje skvělá, bohatá večeře, ryby, ovoce, zelenina, sýr, …

ten01.jpg

2. den

Snídaně je připravena od 7 hodin. Přestože máme dovolenou, vstáváme o půl sedmé ve snaze maximálně využít čas na poznávání ostrova. To nám ovšem vůbec nebrání v podrobném průzkumu všech částí a koutů švédských stolů. Je z čeho vybírat. Klientela je převážně německá a anglická, pár kontinentálních Španělů.

Dobře posilněni vyrážíme našim poctivě „vystátým" vozem vzhůru do centrální kaldery národního parku Teide. Nekonečné stoupání a zatáčky zpestřuje syntetický ženský hlas GPSky, který má neustálou snahu nás hnát zkratkami, po kterých se odváží jen ti nejotrlejší místní jezdci. Prokoukli jsme zlý úmysl toho ďábelského stroje: hlas je vypnut a cesta již pokračuje bez obtíží.

Dostáváme se nad hladinu mraků a ve 2 kilometrech nad mořem je nádherné jasno a teplo. Malý prostor parkoviště u výchozího bodu dnešní zahřívací túry je plné, nacházíme místo necelý kilometr dál. Naším cílem je Montaňa Blanca. Stoupáme vzhůru sopečnou krajinou plnou roztodivných tvarů a výrazných barev. Objevuje se pohled na hradbu skal Fortaleza (pevnost) a kolem cesty přibývají černá lávová „vejce" Huevos na béžovo červeném pemzovém podkladu. Vystupujeme na vrchol ve výšce 2750 metrů nad mořem. Nádherný výhled, dokonce je vidět i sousední ostrov Gran Canaria. Představujeme si, jak to muselo vypadat, když Teide soptilo, vzduch byl plný lávových pum a horká láva se valila okolními svahy.

Po sestupu stejnou cestou se rozhodujeme pro další drobnou aklimatizační túrku. Odjíždíme na parkoviště Parador Nacional de las Caňadas. Ve tři hodiny odpoledne je tu dost turistů, aut a autobusů. Na rozdíl od většiny ostatních ale vyrážíme na okruh kolem bizarních skal Roques de García. Vidíme horolezce téměř u vrcholu jednoho obzvláště rozervaného skalního útvaru. Nikdo nepadá, tak se vydáváme dál vstříc zcela neobvyklým pohledům uprostřed rozervané sopečné krajiny. Nízko položené slunce zbarvuje krajinu do levicových tónů a nad němé svědky sopečného inferna se vyhupuje těhotný Měsíc. Krásný podvečer našeho prvního dne na Tenerife.

ten02_1.jpg
ten02_2.jpg

3. den

Je čas seznámit se s druhou atraktivní oblastí ostrova, zeleným severem pohoří Anaga. Přístup je poněkud komplikován velkým provozem na dálnici a především ucpanými uličkami města La Laguna. Za výrazného přispění GPS se daří objet tuto oblast přes Tacoronte a Tejina. Dál už stoupá silnice do Parque forestal, krásného vavřínového pralesa. Podnebí je tu vlhké, častá mlha a srážky nepůsobí příliš optimisticky. Od křižovatky se silnicí na Tagananu odbočujeme na velmi úzkou cestu, před většinou zatáček využíváme mocný zvuk klaksonu. Jako zázrakem se oblačnost protrhává a po neustálém troubení a kroucení volantem jsme u cíle jízdy - vesničce Chamorga. Je to skutečný konec světa.

Prudce stoupáme soutěskou plnou divoké vegetace na hřeben a ještě prudčeji klesáme na severní stranu ostrova k několika stavením obce El Draguillo. Cesta je kluzká, děkujeme prozřetelnosti a trekovým hůlkám. Okolí nabízí seznámení s typickou vegetací: kaktusy, dračince a vinná réva. Atraktivní cesta dál vede nad divokým rozervaným pobřežím, s potem ve tváři střídavě získáváme výškové metry, abychom je vzápětí ztratili příkrým klesáním. Situace se několikrát opakuje, ale odměnou jsou nádherné výhledy.

Nakonec se dostáváme do blízkosti majáku Faro de Anaga. Rychlá svačina a oběd dohromady a honem balíme, blíží se nepříjemně tmavý mrak. Dole bouří oceán. Stoupání na hřeben náš dech rozhodně neuklidňuje, ale srážky se nám nakonec vyhýbají. Objevuje se opět vesnička Chamorga a v ní naše Toyota.

ten03_1.jpg
ten03_2.jpg

4. den

Rozhodli jsme se střídat během pobytu charakter krajiny v jednotlivých dnech. Dnes je tedy čas opět vystoupat do řidšího vzduchu. Rychle projíždíme centrální kalderou a zastavujeme na vyhlídce Mirador de Chío. Čeká nás krátký ale výškově členitý okruh. Po ne příliš zřetelné cestě stoupáme skalními útvary Roques del Cedro. První vrchol nabízí pohled na pasátové mraky, které pod námi zakrývají celé pobřeží ostrova. Prodíráme se dál hustou vegetací a stoupáme až na kamenitý vrchol Montaňa del Cedro. Nádherný výhled na Pico de Teide, Pico Viejo a pestrobarevné lávové proudy. Pohledu se krásně otvírají „Nozdry Teide" Narices del Teide, podružné boční krátery. Na východě vystupuje hradba vrcholů s dominující Guajarou a Sombrérem. Jíme, pijeme, fotíme, klopýtáme, necháváme na sebe mocně působit sílu okolní krajiny a vanoucí vítr.

Další postup je poněkud zbrzděn fatálními rozdíly toho, co je v mapě zobrazeno jako pokračující cesta a co ve skutečnosti nacházíme či spíše nenacházíme před sebou. Postup volným terénem záhy přechází k téměř kolmému sestupu často suťovými poli. Ve zdraví vše zdoláváme a vracíme se na parkoviště.

Projíždíme zpět centrální kalderou a stoupáme k astronomické observatoři Izaňa. Zastavuje nás cedule vojenského objektu. Nemáme chuť na španělskou diskusi s maskáči, necháváme auto v civilní zóně a prohlížíme si futuristické tvary objektů hvězdárny. Slunce se pomalu tulí k obzoru a my se těšíme na další nápor dobrot v hotelovém azylu.  

ten04_1.jpg
ten04_2.jpg

5. den

Zkušeně se protahujeme přecpanou La Lagunou a míříme vstříc mrakům na severu ostrova plných vlhka. Míjíme dvě lehce ťuklá auta (žádné umění na zdejších silničkách) a spouštíme se opatrně do vesničky Afur.  Vydáváme se soutěskou Baranco Afur de Tamadite k moři. Ještě ve vesnici se k nám připojuje pes, spíše trochu větší kříženec psa a lišky. Stává se naším společníkem po celou dobu cesty k moři a zpět. Ví velmi dobře, že každý turista se jednou zastaví a vyndá z batohu něco k jídlu. Dostává jméno „Pes" a slyší na něj.

Klesáme soutěskou a objevujeme stavení krčící se v prudkém svahu, u něho terasovitá políčka
a nepřístupně se tvářícího pana domácího. Konečně jsme na pobřeží. Je tu momentálně opuštěný, ale jinak udržovaný rybářský domek. Oceán nenasytně buší do okolních skal a nenasytně se tváří i náš „Pes": vyčítavě si nás měří, vrtí ocasem a vůbec má výmluvný výraz. Likvidujeme zásoby jídla za vydatné pomoci „Psa". Ten nás kupodivu vděčně doprovází i při zpátečním stoupání do Afuru.

Projíždíme hřeben Anagy a uhýbáme do vesničky Las Carboneras. Totální průtrž mračen nás nutí chvilku zastavit. Pokračujeme dál k místu zvaném Chinamada a na závěr úspěšného dne si dáváme pár metrů kluzké stezky k Mesa del Brezal. Provázejí nás nádherné výhledy na Roque de Taborno a skalnaté pobřeží, kolem samé kaktusy, sukulenty a réva vinná.

ten05_1.jpg
ten05_2.jpg

6. den

Dnes během našeho pobytu naposledy míříme vzhůru do sopečné krajiny. Kolem 1500 metrů nad mořem ve výšce pasátových mraků nás trochu překvapuje námraza na silnici. Opatrně na letních pneumatikách kloužeme (hlavně v zatáčkách) vstříc bezpečnějšímu povrchu. Zastavujeme na parkovišti u „teleferico", lanové dráhy na Pico de Teide. Máme štěstí, vítr je slabý, lanovka je v provozu.  Z výšky 2356 metrů nás rychle vyváží do 3555 metrů. Trochu rychlý přechod.

Na vrchol (3715 m.n.m.) se nedostaneme, na začátku výstupové cesty kontroluje strážce národního parku permity. Klesáme nad monumentální kráter Pico Viejo. Mezi mraky je vidět sousední La Gomera a severozápadní pobřeží Tenerife s pohořím Teno. Kyslíku je málo, šlapeme rozvážně.

Odpoledne přejíždíme do západní části kaldery. Naším cílem je výstup na Montaňa Reventada. Zpočátku vše probíhá hladce, pasátová oblačnost se jako zázrakem rozpouští na okraji kaldery, je azuro. V půlce cesty však vítr znatelně sílí a poslední část výstupu absolvujeme za prudkého nárazového větru. Děkujeme prozřetelnosti, že máme trekové hole, které nám pomáhají udržet se na vrcholu i v jeho sousedství. Výstup stíháme výrazně rychleji, než uvádí průvodce, jsme spokojeni a užíváme si nádherné výhledy a přírodní živly.

ten06_1.jpg
ten06_2.jpg

7. den

Poslední celý den strávený na Tenerife pojímáme odpočinkově. Sjíždíme do vinařské obce Taganana. Prohlídku kostela absolvujeme společně s výpravou Američanů, mezi nimiž je i česky hovořící pár kdesi od Velkých jezer.

Pokračujeme podél oceánu do obce Benijo. Trávíme nějaký čas na pobřeží plném skal, kamenů a nekompromisních vln Atlantiku. Kafe si dáváme na terase s vyhlídkou na Roque Benijo.

Závěr dne nás zavádí do vinařského muzea v Tacoronte. Skvělá expozice a vzorková prodejna místních vín. Rádi a zcela plánovitě neodoláváme výběru lahví a kupujeme víno domů do Česka (v kufru a nákladním prostoru letadla vydrželo).

ten07_1.jpg
ten07_2.jpg

8. den

Ráno pozorujeme z balkonu našeho hotelu růžový vrchol Teide, osvětlený vycházejícím Sluncem. Je den našeho návratu. Přesouváme se podél severního pobřeží do pohoří Teno. V Santiago del Teide odbočujeme na úzkou silničku plnou serpentin a po jízdě stylem brzda, plyn a klakson nacházíme parkování v obci Masca

Je to výchozí místo šesti set metrového sestupu soutěskou Barranco de Masca k oceánu. Tuto atraktivní cestu si vzhledem k našim časovým možnostem necháváme jako lákavý námět a inspiraci pro budoucí cestovatelské záměry. Procházíme Mascou plnou nádherné vegetace, ke kávě si pochutnáváme na banánovém zákusku a pomalu se loučíme se skvělým ostrovem Tenerife.

Opět někdy nashledanou …

ten08_1.jpg
ten08_2.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one